CESTA DO KMENE SAMBURU

Zase nejde elektřina, sedím při světle petrolejky na své farmě v Nairobi a vzpomínám na kmen Samburu, od kterých jsem se včera vrátil.

SAMSUNG DIGITAL CAMERA

 

Je krásný deštivý večer a já popíjím bílé víno a šňupu tabák, což mě naučil James, můj pracovník na farmě. Právě s ním jsem se minulý týden vydal navštívit jeho rodinu do kraje Samburů.

 SAMSUNG DIGITAL CAMERA

Autobusem jsme brzy ráno vyrazili za jeho bratrancem Johnem. První zastávka byla v městečku Nyahururu kousek od Rift Valley, kde bydlí převážně kmen Kikuyů. Přesedli jsme na druhý autobus a po asfaltové cestě s nespočetným množstvím děr jsme se vydali do městečka Rumuruti. V Rumuruti už je znát, že je položené na hranicích obou kmenů. Město je plné života, většinu obchůdků vlastní Kikuyové, ale všude kolem postávají Samburové opřeni o svou nepostradatelnou hůl.

 SAMSUNG DIGITAL CAMERA

Po krátké přestávce a pivu v místní hospůdce jsme se vydali dál na cestu, teď už na motorce, jediné možné „veřejné dopravě“ do Jamesovi vesnice. Cesta je úzká, spíše pěšinka plná kamení a kolem trnité keře. Cestou máme malou nehodu. Zavazadla přivázaná provázkem k motorce se utrhla a rozkutálela všude kolem. Pozbírali jsme je a zanedlouho dorazili do vesničky, která se skládala z pěti chýší postavených z hlíny, kravinců, klacků a slámy. James mě představil celé rodině. Z každé chýše vylezlo několik dětí, babička, máma a další příbuzní. Všichni mezi sebou mluvili sambursky a s cizinci se domluvili svahilsky. Většina z nich nikdy nechodila do školy, tudíž se nenaučily anglicky. James mě provedl po vesnici, ukázal mi pole kde pěstují kukuřici a fazole, vzal mě k velbloudímu stádu, kde jeho strýc zrovna dojil velbloudí mléko.

 SAMSUNG DIGITAL CAMERASAMSUNG DIGITAL CAMERA

Po seznamování se s vesnicí jsme se uchýlili do manyatty, (svahilsky chýše), kde seděla Jamesova žena Maria a jejich roční syn Sabato. Byl jsem hladový, ale nechtěl jsem si říkat o večeři, čekal jsem až začnou vařit. Když už bylo osm večer, nevydržel jsem to a zeptal se, jestli bude večeře. Maria se trochu lekla, asi zapoměla a začala vařit. Konečně mi podala talíř s ugali (kukuřičným těstem) a se špenátem. Ptal jsem se Jamese proč jím jenom já a oni nic nejedí? Odpověděl mi, že podle jejich tradice žena pro svého muže nevaří. James si tudíž vaří sám, nebo jí u matky. Maria pak odešla a James si konečně začal vařit. Vyzvídal jsem dál, bylo mi to divné. James pak ještě dodal, že se oženil tak nějak nelegálně, ne podle tradice a proto nemá nárok na to, aby mu jeho žena vařila. Večer mi řekli, že budu spát s nimi na jedné posteli. Když jsem si představil, že na malinkou postel v rohu chýše se máme vejít já, James, Maria a malý Sabato dost jsem se zhrozil a vymyslel jsem si, že moje tradice mi nedovoluje spát v jedné místnosti se ženou. Maria se usmála a řekla, že bude spát v chýši Jamesovi matky. Jamesovi jsem slíbil, že zůstanu jen dvě noci, ale on jen mávnul rukou a řekl, že je rád, že si užijeme spoustu legrace. To že muzungu (svahilsky bílý muž) spal u nich v chýši byla pro něho čest a zážitek, kterým se pak celá rodina chlubila.

 SAMSUNG DIGITAL CAMERA

Ráno po snídani, spočívající z černého čaje vařeného v mléku a s cukrem (Samburové mají cukr ve velké oblibě) jsme šli na procházku. Jsou tu jen cestičky vyšlapané od koz a všude rostou jen trnité akácie. Většina stád koz a ovcí jsou hlídaná dvěmi Samburskými děvčaty s mačetou. Mačetu používají jen na sekání dřeva na oheň, ne na obranu. Přes den tu žádné nebezpečí nehrozí. Lvi se tu nevyskytují a hyeny vylézají jen v noci. Uprostřed do kruhu postavené vesnice je další trnitá ohrada ve které spí kozy a ovce. Když jsme navštívili Jamesovu babičku, jedna koza dokonce přespávala u ní. Dřív to tak prý bylo běžné. Ovce nejsou náchylné na déšť, tudíž spí venku. Procházeli jsme se celý den po okolí a potkávali krásně ozdobené Samburky a Sambuřany. Holky nosí velké barevné náhrdelníky a spoustu barevných náramků. Mají dvě látky, jednu omotanou kolem pasu a druhou kolem prsou. Jsou většinou modré nebo fialové barvy, ale teď přišla do Samburské módy i bílá látka se vzory kvítku. Kluci mají látku omotanou jen kolem pasu a také se rádi zdobí korálky. Mají spousta náramků, někdy až po lokty a než dosáhnou dospělosti, zaplétají si dlouhé vlasy do copánků a barví si je na červeno. Většina Samburů jsou pastevci, ale hodně se jich stěhuje do větších měst za prací. Kluci si shánějí práci jako hlídači, holky většinou vyrábí šperky a prodávají je.

 SAMSUNG DIGITAL CAMERA

Na oběd jsme si odskočili zpátky do vesnice a pak šli na další procházku, tentokrát k místní řece. Řeka je teď v období dešťů rozvodněná. Všiml jsem si, že Jamesův bratranec má s sebou mýdlo a žínku. Uvědomil jsem si, že jsem po cestě z Nairobi celý zpocený a zaprášený, a řekl jsem si, že se také vykoupu. Řeka byla vlažná a kalná, ale to nikoho neodradilo. Krásně jsme se vydrbali a vyřádili a bylo nám moc dobře. Kluci plavat neumí, tak jsme zůstali hned u břehu. Proud byl silný, tak jsem se ani já neodvážil dál. Samburové jsou stejně vysocí jako já, ale mají asi o dvacet kilo míň. Jsou takoví od přírody, na jídle nestrádají. Většinou jedí pravidelně a stejné jídlo. Jednou za rok mají slavnosti, kde kluci a holky vstupují do dospělosti tím, že podstoupí obřízku. Je to období, kdy je spousta masa, podřezávají se krávy a kozy, jí se dokonce i maso z velblouda. Hodně se tu pije mléko ať už velbloudí, kraví či kozí. Čaj se tu pije několikrát denně a Sambursky i Svahilsky se mu říká stejně jako u nás: „Chai“ . Na holky se tu volá Dito a na kluky Jero.

 SAMSUNG DIGITAL CAMERASAMSUNG DIGITAL CAMERA

Vyrazili jsme dál od řeky k lesu ve kterém roste převážně trnitá akácie. Kolem nás běhali zajíci a když jsme dorazili k lesu, všude se nerušeně pásli zebry, gazely a spolu s nimi i kozy. Za lesem se oběvil mrak, který černal a rostl, tak jsme se vydali zpátky do vesnice.

 SAMSUNG DIGITAL CAMERA

Večer se u nás v Manyattě sešlo asi šest kluků. Všichni si navzájem posílali písničky a videa přes bluetooth na mobily. V Keni má mobilní telefon skoro každý, dobrý signál se najde dokonce i v odlehlé vesnici. Šli jsme spát celkem brzo, byli jsme po dlouhých procházkách po okolí utahaní. Chtěl jsem se dobře vyspat, abych měl sílu na dlouhou cestu domů, ale nepříjemně nás překvapily blechy, které se v chýši z nenadání objevily. Bylo jich mraky a ani jeden z nás se v noci nevyspal. Celou noc jsme se škrábali, vrtěli, převalovali a netrpělivě čekali na ráno. Po vyčerpávající noci přišlo konečně vytoužené ráno a já vyrazil na moji zpáteční cestu do Nairobi.

SAMSUNG DIGITAL CAMERA

Advertisements